Čs. vojáci s kulometem Schwarzlose, dědictvím po rakousko-uherské armádě

Čs. vojáci s kulometem Schwarzlose, dědictvím po rakousko-uherské armádě

Snímek zachycuje obsluhu těžkého kulometu vz. 24 Schwarzlose, dědictví po rakousko-uherské armádě, na manévrech čs. armády ve druhé polovině 30. let.

 

Kulomet Schwarzlose byl roku 1902 vyvinut německým konstruktérem Andreasem Wilhelmem Schwarzlosem. Do výzbroje rakousko-uherské armády byl přijat jako kulomet vz. 07/12, vyráběn byl v rakouském Steyru. Za první světové války kulomet Schwarzlose představoval standardní výzbroj rakousko-uherských jednotek.

Kadence kulometu byla původně 400 ran za minutu, po dalších úpravách (vz. 16) teoreticky až 580 ran za minutu. Kulomet používal náboj 8x50 mm R firmy Mannlicher. Pracoval na principu částečně uzamčeného závěru, s rotačním podavačem nábojů. Munice byla podávána v nábojových pásech, nutností bylo olejování nábojů a kulomet byl chlazen vodou. Umístěn byl obvykle na trojnožce, v této úpravě celková hmotnost činila hodně přes 40 kg. Mohl být použit i jako protiletadlová zbraň, pro užití v zákopech na něj bylo možno umístit pancéřový štít. Kulometem Schwarzlose byla vyzbrojena i rakousko-uherská letadla, jakkoli nebyl pro tuto roli určen.

Mezi další uživatele kulometu patřila již před válkou řecká, nizozemská a švédská armáda (v těchto zemích byl upraven na ráži 6,5 mm). Po první světové válce se kulomet Schwarzlose ocitl ve výzbroji armád nástupnických států, polská armáda jej nasadila proti bolševikům. Používán byl ještě za druhé světové války, rozšířen byl například v maďarské nebo i italské armádě, nouzově jím byly vybaveny i některé německé jednotky.

Československá armáda převzala po skončení první světové války takřka tisícovku kulometů Schwarzlose a v cizině zakoupila další. Jediný výrobce a dodavatel náhradních dílů však sídlil v Rakousku. Další problém představovala ráže – puškou vz. 24 čs. armáda přešla na náboj ráže 7,92x57 mm. Zbrojovka Janeček získala zakázku na výrobu nových a adaptaci stávajících kulometů. Adaptovaný kulomet byl označován jako vz. 7/24 (4 987 kusů). Kulomety již vyrobené v nové ráži pak byly označovány jako těžký kulomet vz. 24 (2 253 kusů). Tyto kulomety zůstaly i přes zavádění nových typů ve výzbroji čs. armády až do konce meziválečného Československa, a kulometem vz. 7/24 byla vyzbrojena část československých pohraničních opevnění.

 

Aktuálně



Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

21. 02. 2025
Přečtěte si, jak kolegové z Leteckého muzea Kbely pečlivě pracovali na restaurování…
Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

17. 02. 2025
Snaha československé vlády o účinnou ochranu utajovaných skutečností se setkala s nežádoucím ohlasem…
Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…