Český malíř-legionář Emanuel Pryl (1896–1980) vytvořil v roce 1947 portrét Ireny Bernáškové, která za odbojovou činnost v období protektorátu zaplatila svým životem. Týž autor vytvořil o rok dříve podobiznu jejího otce Vojtěcha Preissiga pro výstavu, věnovanou jejich společné odbojové činnosti. Oba portréty byly vystaveny v učebně Základní školy na pražském Spořilově v říjnu roku 1947 v rámci vzpomínkové akce na jejich odbojovou činnost. Emanuel Pryl byl dlouholetým přítelem rodiny Preissigových. V roce 1938 byl právě jeho zásluhou Vojtěch Preissig zaměstnán v Památníku osvobození.
Podobizna Ireny (zvané Inky) Bernáškové v černých sametových šatech má vyjadřovat mimořádné hrdinství a odvahu, které tato žena prokázala při vydavatelské činnosti ilegálního časopisu V Boj stejně jako v době, kdy převáděla čs. důstojníky přes moravsko-slovenskou hranici. Její obličej hledí do lepší budoucnosti, ve kterou do poslední chvíle věřila. Průsvitný závoj, který zakrývá tmavé vlasy, dává postavě dojem světice.
Na podzim roku 1940 byla Irena Bernášková po dlouhém sledování Gestapem zatčena, uvězněna v pankrácké věznici a na jaře 1941 převezena k soudu v Berlíně. Podle zúčastněných svědků vzala při výpovědích veškerou vinu na sebe, aby co nejméně uškodila svým blízkým a spolupracovníkům. Jako jediná z obviněných byla odsouzena k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán 26. srpna 1942.
Olej, plátno, 89 x 66 cm
Umělecké dílo je součástí původních sbírek Vojenského historického ústavu Praha od roku 1947.