Osobnost armádního generála Jana Syrového (1888–1970) je spjata nejen s dějinami čs. legií v Rusku, ale také s pohnutými událostmi pomnichovské republiky a protektorátu. Za první světové války se Syrový zařadil mezi první dobrovolníky České družiny. V legiích zastával množství velitelských funkci. V roce 1918 byl jmenován generálem a stal se velitelem Čs. armádního sboru v Rusku. Ve dvacátých a třicátých letech působil v nejvyšších armádních funkcích. Nakrátko, v roce 1926, zastával i post ministra národní obrany. Těsně před Mnichovským diktátem byl jmenován prezidentem republiky předsedou vlády a současně ministrem obrany.
Ve vládě setrval i po vzniku protektorátu ve funkci ministra obrany. Po druhé světové válce byl nespravedlivě odsouzen za kolaboraci. Byl mu udělen trest dvaceti let odnětí svobody. Z výkonu trestu se vrátil teprve v roce 1960. Duševně zlomený muž se na konci života již nedokázal bránit nepravdám a křivým obviněním.
Na portrétní malbě je čtyřicetiletý Jan Syrový zobrazen na vrcholu své vojenské kariéry, ve stejnokroji armádního generála. Tato hodnost mu byla udělena v roce 1927. V době, kdy toto dílo vzniklo, zastával funkci náčelníka Hlavního štábu čs. branné moci. Portrét má ryze komorní ráz. Byl určen zřejmě pro soukromou pracovnu generála. Kuřácká souprava s odloženými doutníky naznačuje mírnou ležérnost díla. Výrazná pastóznost barevné vrstvy vyjadřuje moderní ráz autorského stylu. Obraz je zarámován do exkluzivního dřevěného rámu s výraznou povrchovou lakovou úpravou. Tento styl ozdobných rámů byl ve své době velmi oblíben. Tvůrce malby Ferdinand Stašek patří v českém prostředí k méně známým umělcům také proto, že velkou část svého života strávil v Egyptě.
Plátno, olej, 140 x 90 cm
Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 1994.