Na začátku šedesátých let vytvořil režisér Rudolf Krejčík v Československém armádním filmu dokumentární film, který mapoval předválečnou a válečnou činnost šesti představitelů takzvaných sudetských Němců aktivně působících v poválečných organizacích odsunutých Němců v SRN. Dokládá, že ačkoliv nebyli aktivními nacisty, byli jednoznačné lidmi, kteří od počátku stáli na protičeskoslovenských pozicích a nesouhlasili s vytvořením Československa v roce 1918 v historických hranicích českých zemí.
Zvláštní pozornost je věnována osobě Lodgmana von Auen, který se spolu s dalšími německými poslanci Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska již na podzim roku 1918 snažil o odtržení rozsáhlých pohraničních území od nově vzniklého Československa vytvořením německých provincií Deutschbӧhmen, Sudetenland, Deutschsüdmähren a Bӧhmerwaldgau. Po tomto nezdařeném pokusu byl na počátku dvacátých let činný v československém Národním shromáždění jako vedoucí představitel nacionalistické Deutsche Nationalpartei. Ta prosazovala německou negativistickou politiku trvale zaměřenou proti ČSR. V roce 1925 se Lodgman von Auen již do parlamentu nedostal a částečně se stáhl z politického života. Po válce se stal, jako člověk údajně nezkompromitovaný německým nacismem, ideovým vůdcem a mluvčím Sudetendeutsche Landsmannschaft v Mnichově. Avšak v této souvislosti komentář cituje jeho pozdravné telegramy Adolfu Hitlerovi a další kompromitující písemné materiály zachované v našich archivech, které napsal po záboru československého území v roce 1938.
Film upozorňuje na vzájemnou provázanost organizací odsunutých Němců (Sudetendeutsche Landsmannschaft, Witikobund, Gesamdeutsche Partei atd.) i na jejich vliv na další politické organizace v SRN. Uvádí krátké příběhy některých jejich dalších aktivních členů, kteří předtím zastávali významné funkce v nacistické správě a podíleli se na likvidaci ČSR. Představen je tak Rudolf Staffen, autor jednoho z plánů na germanizaci českých zemí. Paul Illing, nacista odsouzený v Československu v procesu s představiteli Volkssportu. Následuje Henleinův blízký spolupracovník v SdP Wilhelm Sebekovsky, hlavní propagandista SdP Rudolf Sandner a Franz (Frank) Seiboth, župní vedoucí školení NSDAP a spolupracovník Sicherheitsdienstu v Protektorátu.
Film byl vyroben v roce 1962 a končí optimistickým, ale zároveň varujícím komentářem „Lidé, kteří zapomenou na minulost, musí ji prý prožít ještě jednou. Nezapomněli jsme a nezapomeneme. Udělali jsme navždycky konec naší páté koloně“.
Výrobce: Československý armádní film, 1962
Tvůrci: kamera Zbyněk Olmer, dramaturgie npor. Ivan Šářec, režie Stanislav Brožík
Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, IV. kombinovaná kopie, černobílá, 1084 metrů (38 minut)
Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.