Letoun BAK-01

Letoun BAK-01

Krátce po skončení 2. světové války vznikla v Liberci Vojenská odborná škola pro letecké mechaniky, kde se kolem vynikajících pedagogů začal tvořit velice agilní kroužek pobočky Českého národního aeroklubu. Právě v tomto prostředí vznikla myšlenka postavit jednomístný speciální letoun o velice malých rozměrech, který by měl šanci vytvořit rychlostní rekord v kategorii do hmotnosti 500 kg. Vůdčími osobnostmi projektu byli mjr. Jan Červenka, ppr. Miloslav Eliáš a čet. asp. Robert Binder.

Těm se podařilo navrhnout velice elegantní celodřevěný dolnoplošník s plně zatažitelným podvozkem a vztlakovou klapkou, jenž měl být původně poháněn motorem Walter Mikron III o výkonu 65 k. V průběhu stavby doporučil známý konstruktér leteckých motorů Ing. Bohumil Šimůnek realizátorům využít jeho nový prototyp, čtyřválcový M-431, jinak také označovaný jako Walter Mc. M-431 byl bezpochyby jednou z nejzajímavějších konstrukcí malých motorů u nás. Ing. Bohumil Šimůnek si na něm chtěl ověřit některé prvky, které by výrazně zvýšily jeho výkon. Vybavil jej tedy vypínatelným kompresorem, reduktorem otáček a nízkotlakým vstřikovacím čerpadlem. Tato zařízení mu umožnila při zdvihovém objemu pouhých dvou litrů největší výkon 90 k. Na podzim roku 1948 pak byl BAK-01 po částečných zkouškách v Liberci přesunut na letiště Žatec. Zde na něm mjr. Červenka v rámci záletů opravdu vytvořil světový rekord v tehdejší kategorii H, výkonem 252 km/h. Poté se ale projevily velké potíže s pravidelností chodu motoru, a ten putoval do mateřského závodu v Jinonicích k dalším úpravám.

Také drak letounu byl v Liberci dále vylepšován, ale nakonec celý projekt vymizel do ztracena. Po přesunutí VOŠLM na Slovensko tam byl přemístěn i letounek BAK a naštěstí se zachoval ve Vyšším leteckém učilišti v Košicích. Odtud byl zásluhou mjr. Jaroslava Janečky získán v dubnu 1969 do sbírek VHÚ. Ještě téhož roku prodělal náročnou renovaci, při níž bylo zjištěno, že mnoho věcí použitých k jeho stavbě pocházelo z původně německého materiálu. Například celý mechanizmus zasouvání tříbodového podvozku byl prý údajně z Messerschmittu Bf 108 Taifun. Po celkové opravě byl letoun vystaven v expozičním hangáru č. 40 Leteckého muzea VHÚ, kde je umístěn dodnes.

Technická data letounu:

Motor: Walter M-431 o výkonu 66 kW (90 k)

Rozpětí 6,00 m

Délka 5,20 m

Hmotnost prázdného letounu 273 kg

Vzletová hmotnost 425 kg

Maximální rychlost 252 km/h

Dostup 4 500 m

Dolet 1 000 km

 

Aktuálně



Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

21. 02. 2025
Přečtěte si, jak kolegové z Leteckého muzea Kbely pečlivě pracovali na restaurování…
Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

17. 02. 2025
Snaha československé vlády o účinnou ochranu utajovaných skutečností se setkala s nežádoucím ohlasem…
Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…