Před hradbami Rokycan došlo 4. června roku 1450 k bitvě mezi stoupenci poděbradské jednoty, v jejímž čele stál zemský správce Jiří z Poděbrad, a ozbrojenci strakonické jednoty, kterou představovala opozice v čele s Oldřichem z Rožmberka. O tomto vojenském střetu je známo velmi málo informací, přestože se jednalo vedle obléhání hradů Kostelec (dnes Zbořený Kostelec) a Buštěves (dnes Buštěhrad) o největší polní střetnutí této krátké občanské války. Obě vojska se proti sobě rozložila ve svých vozových hradbách, sváděla menší šarvátky v poli a vzájemně se postřelovala. Nakonec převážila palebná síla poděbradských děl a strakoničtí se pod rouškou noci dali na ústup k Plzni. Záhy poté došlo k vyjednávání a k podepsání příměří mezi jednotami a Jiří z Poděbrad se pak mohl s vojskem obrátit do západních Čech proti saským spojencům strakonické jednoty.
Prezentovaná kniha sice přináší o zmíněné bitvě u Rokycan také jen zmínku, nicméně podrobněji se věnuje celému konfliktu a jeho diplomatickým souvislostem. To lze kvitovat s povděkem, protože s výjimkou publikací o osobnosti a životě krále Jiřího z Poděbrad (mezi něž patří i tato kniha) se ozbrojenými konflikty v českých zemích po husitských válkách mnoho monografií nezabývá (stěžejní vojenskohistorické dílo jsme v této rubrice již představili zde). Turbulentní období téměř neustálých bojů mezi lety 1438−1485 tak na podrobné zmapování vojenských operací stále ještě čeká. Představovaná starší práce předního českého odborníka na problematiku 15. století ale přináší alespoň velmi solidní základní přehled jak válečných dějů, tak diplomatického kontextu událostí v období života Jiřího z Poděbrad. S ohledem na datum jejího vydání těsně před rokem 1968 již publikace nenese mnoho znaků marxistické historiografie.
Zmiňme alespoň zběžně také osobu autora. Josef Macek (1922−1991) působil jako historik-medievalista a komunistický politik. Po únoru 1948 se stal předním režimním historikem díky svému zaměření na husitství a další revoluční děje pozdního středověku (2. pol. 15. stol. až německá selská válka 1525). V průběhu 60. let začal od marxistické historiografie ustupovat a roku 1968 se ostře vymezil proti okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy, což vedlo v dalších letech k jeho vyloučení z KSČ i propuštění z pozice ředitele Historického ústavu Československé akademie věd a zbavení veškerých funkcí. Měl také zakázáno publikovat, takže jeho práce z období po roce 1970 vyšla až po roce 1989, kdy se dočkal rehabilitace.
Představovaná kniha vyšla v pevných plátěných deskách formátu asi A5 v edici Odkazy pokrokových osobností naší minulosti. Publikace obsahuje poznámkový aparát a je doplněna obrazovými přílohami ve formě černobílých obrázků a fotografií. Zvláště zajímavým doplňkem jsou edice několika vybraných dobových dokumentů. Věříme proto, že jistě zaujme všechny milovníky dějin českého pozdního středověku. Jedná se o kvalitní biografii českého krále Jiřího z Poděbrad a přehled českých dějin v období jeho života.
Citace:
MACEK, Josef. Jiří z Poděbrad. Praha : Svobodné slovo, 1967. 272 s. (Odkazy pokrokových osobností naší minulosti, 20. sv)