Po neúspěšné snaze o obsazení Bavorska vyhlásil rakouský císař Josef II. dne 29. února přestupného roku 1788 Osmanské říši válku. Během několika prvních měsíců byl do války opět povolán rakouský generál Gideon Ernst von Laudon (1717–1790), který byl pověřen dobytím Bělehradu. S více než 40 000 vojáky dorazil velitel císařské armády v létě roku 1789 k branám turecké pevnosti a nařídil zde vybudovat opevněný tábor. Rozhodující útok se konal 30. září a krátce nato dne 8. října velitel pevnosti Osman paša kapituloval. Bělehrad zůstal v držení Rakušanů do roku 1791. Generál Laudon získal po tomto triumfálních úspěchu na samém sklonku života jako jeden ze tří vojevůdců v dějinách monarchie titul generalissima, vedle Albrechta z Valdštejna a Evžena Savojského.
Autorem grafického díla je kapitán Mancini, rakouský důstojník, který se přímo účastnil obléhání Bělehradu. Kromě panoramatického pohledu na pevnost je zde zachycena i podoba rakouského tábora, vybudovaného na druhém břehu řeky Sávy. Výpravný grafický list vydalo roku 1789 věhlasné vídeňské nakladatelství Artaria.
Papír, akvatinta, 38 x 49,5 cm.
Grafický list je součástí původní sbírky Vojenského historického ústavu Praha.