K výrazným momentům nasazení československých jednotek v oblasti východní fronty patří jejich účast na operaci u Jasla, zahájené v polovině ledna 1945. Boj u Jasla představoval součást mohutné ofenzivy Rudé armády, vedené v prostoru od Baltského moře až k pohoří Karpaty.
Mezi 12. a 14. lednem 1945 přešly do útoku proti nacistickým silám všechny tři běloruské fronty a 1. ukrajinský front i jednotky 4. ukrajinského frontu, jemuž byl podřízen také 1. československý armádní sbor v SSSR, přičleněný k 1. gardové armádě. Všech pět československých dělostřeleckých pluků i s částmi tankové brigády bylo přiděleno jako podpora 38. armády, jež zahájila 15. ledna útok v prostoru Jasla.
Dělostřelecké pluky se musely do určeného prostoru bojiště skrytě přesunout z dosavadních pozic u Ondavy a překonat vzdálenost devadesáti kilometrů. Cílem operace, na níž se měly podílet, byl útok ve směru na Jaslo, Gorlici, Novy Sacz a Krakow. Českoslovenští dělostřelci i tankisté se účinně zapojili do útoku a napomohli postupu 38. i 1. gardové armády,
Dělostřelecké pluky zahájily bojovou činnost 15. ledna ve 4.00, po provedení technické přípravy a ověření atmosférických podmínek čekaly na rozkaz k zahájení palby. Ten přišel v 8.30 vystřelením signálních raket, následovaném salvou raketometů, známých „kaťuší“. Potom se rozpoutala těžká dělostřelecká a raketometná palba, pokračující z více než čtrnácti set hlavní sovětských a československých jednotek až do 9.50.
Po zastavení palby vyrazila do útoku pěchota s podporou tanků, z nich dvě čety byly československé. Jednu, pod velením podporučíka Josefa Firly, tvořily dva tanky T-34/76 a samohybné dělo SU-85, druhou, jíž velel nadporučík Rostislav Kadeřávek, tvořily tři tanky T-34/76. Jejich úkolem byl postup proti opevněným kótám 379. a 382. v prostoru Jasla a potom pronásledování nepřítele. Přes ztrátu dvou strojů tankisté se samopalníky obě kóty ovládli a potom postupovali do obcí Swierchowa a Zaleže, během boje účinně podporovali pěšáky Rudé armády.
Cílem palby československých dělostřelců během bitvy u Jasla byly baterie německých polních houfnic, seskupení nepřátelských vojsk i body protivníkovy obrany v samotném Jaslu. Výsledek bojové činnosti všech pěti pluků byl jednoznačně úspěšný a napomohl k proražení obranné linie nepřítele a jeho donucení k zahájení ústupu. Po ukončení bojové činnosti u Jasla se přesunuly zpět k 1. československému armádnímu sboru.
Boj pěti dělostřeleckých pluků u Jasla představuje největší a nejúspěšnější operaci v celé historii československého dělostřelectva. Za minulého režimu byl 15. leden slaven jako Den dělostřelectva, později Den raketového vojska a dělostřelectva.
Ivo Pejčoch