Letos v létě byla ve slovinském Kobaridu otevřena výstava Jaroslav Brda : Na bojiščih prve svetovne vojne. Výstavu připravil Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Nadací Cesty míru v Posočí (Fundacija Poti miru v Posočju) v rámci mezinárodního projektu NETWORLD - Vytváření sítí pro zachování multikulturního dědictví první světové války v dunajských zemích. Čestnou záštitu nad výstavou převzal slovinský prezident Borut Pahur. Autorem expozice je kurátor VHÚ Praha Petr Bjaček.
Slavnostní vernisáž 17. července 2018 zahájila velvyslankyně České republiky ve Slovinsku Věra Zemanová, kterou přivítal starosta obce Kobarid Robert Kavčič. Paní Zemanová ve svém projevu zdůraznila potřebu poznat společné dějiny. Její slova v tomto případě dopadla na úrodnou půdu, neboť součástí oficiální části vernisáže byla i prezentace dalších projektů, které v rámci 100. výročí ukončení první světové války připomínají účast českých vojáků v bojích na sočské frontě.
Mezi všemi vzpomínanými projekty si na tomto místě zaslouží zmínku především výstava tolminského muzea o kapli sv. Ducha na Javorci, která je přes léto k vidění v Praze a na jejíž realizaci se VHÚ Praha také podílel. Kaple vznikla v roce 1916 jako památník c. a k. 3. horské brigády a je zařazena na seznamu UNESCO. Mezi padlými, jejichž jména jsou vypálena do dřevěných desek tvořících výzdobu kaple, nalezneme i řadu českých jmen. Výstavu o kapli sv. Ducha můžou zájemci shlédnout v prostorech vojenského kostela sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech až do 20. září 2018. Mezi dalšími projekty byla zmíněna například rekonstrukce hřbitova budějovického c. a k. pěšího pluku č. 91 nebo stavba kaple na hřbitově v Soči, kde působil Josef Váchal.
Výstava Jaroslav Brda : Na bojiščih prve svetovne vojne byla poprvé prezentována na podzim 2016 na nádvoří areálu VHÚ Praha na Žižkově pod názvem Pražský pepík ve světové válce. Obsah výstavy seznamuje návštěvníky s válečnými vzpomínkami Jaroslava Brdy, jejichž rukopis je uložen ve sbírce VHÚ Praha. Originální text vznikal mezi léty 1920 a 1950, je rozdělen do 5 částí a bez příloh má přibližně 700 stran. Autor se projevuje nejen jako zdatný stylista, ale především jako talentovaný kreslíř, což ze vzpomínek činí dokument mimořádné umělecké hodnoty. Při psaní byla autorovi oporou především válečná korespondence s rodiči, která je k originálnímu rukopisu přiložena.
Vzpomínky pokrývají časový úsek od poloviny roku 1915, do poloviny roku 1917, které Jaroslav Brda strávil ve stejnokroji c. a k. armády. Zpočátku působil jako příslušník pracovní jednotky na jihotyrolské frontě, kde zažil dělostřelecké souboje v okolí Rovereta i úspěšný rakousko-uherský postup v prvních dnech jihotyrolské ofenzivy v květnu 1916. Po obnovení c. a k. pěšího pluku č. 28 byl přeřazen k tomuto útvaru. Během pobytu u náhradního tělesa pluku v Brucku nad Murou byl hluboce otřesen všeobecným hmotným nedostatkem, který v té době sužoval rakouské zápolí. Na jaře roku 1917 se již jako poddůstojník dostal s pochodovou setninou do Karnských Alp, odkud se s II. praporem pluku přesunul v květnu 1917 na sočskou frontu. Osmadvacátníci zde, společně s dalšími českými pluky, úspěšně zasáhli do probíhající 10. bitvy na Soči. Na úspěchu svého pluku však Jaroslav Brda žádný podíl neměl, tváří v tvář hrůzám první linie si po několika dnech sám prostřelil ruku a byl evakuován do zápolí.
Oproti původní podobě výstavy byl současný text rozšířen o rozsáhlou pasáž, týkající se válečných osudů c. a k. pěšího pluku č. 28 se zvláštním zřetelem na jeho účast v 10. bitvě na Soči. Přibyla i část věnovaná systematické digitalizaci a zpřístupňování pramenů osobní povahy v rámci závazku Ministerstva obrany České republiky k připomenutí 100. výročí 1. světové války. Právě digitalizace košatě členěného Brdova rukopisu představovala pro VHÚ Praha pilotní projekt, který měl prověřit možnosti digitalizační linky a zvoleného způsobu prezentace. Konečný výsledek je možné shlédnout ZDE.
Celá výstava dostala novou grafickou podobu, která se přizpůsobila možnostem prezentace v krytých výstavních prostorech Nadace Cesty míru v Posočí. Text výstavy je ve slovinštině a angličtině. Za zajímavý prvek lze označit především velkoplošné přetisky Brdových ilustrací, které vytvářejí osobitou atmosféru a jsou důvodem, proč lze návštěvu doporučit i těm turistům, kteří viděli původní výstavu v prostorech VHÚ Praha.
Výstava je k vidění v prvním patře budovy Nadace Cesty míru v Kobaridu do 15. srpna 2018.
RED