Vzpomínková pouť Darney 2018

Na počátku letních prázdnin 2018 proběhla Vzpomínková pouť Darney 2018 organizovaná Československou obcí legionářskou v rámci projektu LEGIE 100 s podporou Ministerstva obrany České republiky. Jejím hlavním cílem bylo připomenout sté výročí přísahy československých legionářů v Darney a jejich nasazení do bojů na západní frontě v Alsasku v létě 1918.

Mezi účastníky byli potomci čs. legionářů, historici, novodobí váleční veteráni, kazatelky Církve československé-husitské členové ČsOL v historických uniformách československých legií ve Francii, příslušníci Aktivních záloh Armády České republiky a studentky a studenti Vojenské střední školy Ministerstva obrany z Moravské Třebové. akce se konala od 29. června do 2. července 2018.

Na cestě si poutníci první den dopoledne prohlédli Muzeum automobilismu a techniky v německém Sinsheimu. Odpoledne pak navštívili muzeum ve tvrzi Schoenenbourgh na Maginotově linii u Hunspachu a muzeum samostatného pěchotního srubu – úkrytu pro pěchotu v Hattenu. Zde byl nejpůsobivější háj paměti. Uprostřed hustě nasázených stromků, zvenčí neviditelný, stojí pod malým přístřeškem vůz, na němž byla svážena těla obětí těžkých bojů v okolí Hattenu v roce 1944. Večer se poutníci ubytovali v Epinalu. Podmínky byly spartánské. Ubytování zahrnovalo jen to nejnutnější, stravování probíhalo z vlastních zásob při přesunech autobusem. S tím však každý poutník počítal předem a s obětováním vlastního pohodlí účelu cesty byli všichni srozuměni.

V sobotu 30. června dopoledne vzdali poutníci čest padlým u pomníku obětí první světové války v Attigny, kde byli za první světové války ubytovány některé čs. jednotky. Poté následoval pietní akt na Náměstí Republiky v Darney, u domu, na němž pamětní deska připomíná pobyt prvního prezidenta ČSR, Tomáše Garrigue-Masaryka v prosinci 1918.

Po poledni následoval hlavní pietní akt u francouzsko-československého památníku v Darney. Pomník stojí na místě, kde 30. června 1918 složilo přísahu 6 000 československých dobrovolníků a kde obdržel bojový prapor 21. čs. střelecký pluk. Francouzský prezident Raymond Poincaré při té příležitosti poprvé veřejně uznal právo Čechoslováků na samostatný stát. První pomník na tomto místě vybudovala francouzská vláda v letech 1937–1938. Po porážce Francie jej v listopadu 1940 německá armáda vyhodila do vzduchu. Současný pomník, 32 metrů vysoká kovová stéla na pětibokém betonovém podstavci, byl vztyčen v roce 1968.

Slavnosti se měl podle původních propozic zúčastnit francouzský prezident Emanuel Macron, nakonec jej však zastoupila francouzská ministryně obrany. Ceremonie se zúčastnili premiér České republiky Andrej Babiš, premiér Slovenské republiky Peter Pellegrini a ministryně obrany Francie Florence Parly. Ministerstvo obrany České republiky zastupovala náměstkyně ministra obrany Alena Netolická a zástupce náčelníka Generálního štábu AČR – náčelník štábu brigádní generál Miroslav Hlaváč.

Čestnou stráž a hudbu postavil 1. střelecký pluk 7. obrněné brigády francouzské 1. obrněné divize, dále čestná stráž Armády České republiky, Čestná stráž Armády Slovenské republiky, příslušníci francouzských veteránských spolků a příslušníci Československé obce legionářské v historických stejnokrojích.

Slavnosti přihlíželo přibližně pět stovek hostů z Francie a České i Slovenské republiky. Po projevech tří nejvyšších přítomných zástupců zúčastněných národů následovala číše vína v nedaleké střední škole a poté recepce, organizovaná společně českým a slovenských velvyslanectvím na radnici v Darney, spojená s prohlídkou československo-francouzského muzea.

Ještě odpoledne se poutníci vrátili do Epinalu, kde přečkali druhou noc. Ráno, v neděli 1. července navštívili poutníci památník a muzeum bojů v Alsasku Hartmannswillerkopf, kde uctili památku obětí první světové války na místním válečném hřbitově. Poté následoval druhý z vrcholů pouti, pietní akt na válečném hřbitově v Cernay, kde leží 46 československých legionářů, kteří padli v prvních bojích na frontě v Alasku v létě 1918, nebo zemřeli na následky zranění a nemocí. Pietního aktu se zúčastnili také zástupce starosty města Cernay, válečný veterán, pan Mario Cracogna a přidělenec obrany při velvyslanectví České republiky v Paříži, plukovník Jaroslav Sejpka.

Následoval přejezd do vesnice Aspach-les-Bas u Michelbachu, kde si poutníci prohlédli bojiště 21. čs. střeleckého pluku a v blízkém lese dodnes dochované pozůstatky zákopů z první světové války. Část se poté odpojila a zamířila do vlasti. Ostatní zamířili do muzea a památníků La Linge 1915. Památník je tvořen úzkou ostrožnou s dochovaným komplikovaným zákopovým systémem. Muzeum je architektonicky citlivě vestavěno do boku ostrožny, na úrovni jejího hřbetu. Třetí noc strávili poutníci v Colmaru.

Na den stého prvního výročí bitvy u Zborova poutníci zamířili do jihoněmecké Kostnice, kde položili věnec u Husova kamene na místě, kde byli podle tradice upáleni mistři Jan Hus a Jeroným Pražský. Na zpáteční cestě poutníci ještě navštívili Zeppelin-Museum ve Fridrichshafenu, které poskytlo představu o dalším z rozměrů první světové války – nasazení vzducholodí k bombardování zápolí. Krátce před půlnocí dorazili poutníci po zhruba dva tisíce kilometrů dlouhé cestě zpět ke kasárnám generála Píky.

Tomáš Jakl