Při konstruování tohoto plamenometu vycházeli jeho tvůrci z toho, že se v bojích 1. světové války vojáci nesoucí plamenomet stávali terčem veškeré střelby, jakmile se objevili. Bylo tedy nutné vytvořit takové úpravy, které by lépe tuto zbraň maskovaly před nepřítelem. ROKS-2 (ранцевый огнемет KS-2) měl nádrž na hořlavinu ve tvaru batohu a šlehovka měla podobu skutečné pušky Mosin 1891/30. Hořlavina používaná do plamenometu měla velký účinek i dosah. Doba trvání šlehu byla kolem šesti vteřin a maximální dosah byl přes 40 metrů. Nádrž na hořlavinu měla objem devět litrů. Na začátku 2. světové války byly tyto plamenomety součástí výstroje plamenometných oddílů všech střeleckých pluků Rudé armády. Rudá armáda jej používala během druhé světové války. Od roku 1942 byly nahrazovány typem ROKS-3. Prezentovaný plamenomet byl v roce 1941 ukořistěn německou armádou a předán do sbírek tehdejšího Heeresmusea Prag.