Letošní druhé číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, které vyšlo v těchto dnech, se soustředí na první světovou válku a osobu Františka Ferdinanda d´Este. Vedle těchto materiálů zde však čtenář nalezne i studii o roli legionářů v pražském povstání v květnu 1945 či portrét známého prvorepublikového pilota Karla Friče-Fritsche.
V těchto dnech si připomínáme sté výročí atentátu na následníka trůnu, arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este, který se odehrál 28. června 1914 a stál na počátku cesty k vypuknutí první světové války. Číslo 2/2014 čtvrtletníku Historie a vojenství, který vydává Vojenský historický ústav Praha, nemůže tuto událost pominout, a proto se také významná část materiálů k této události vztahuje. Materiály tím i reflektují nejvýznamnější výstavní počin VHÚ, expozici V zákopech První světové války, která byla 24. června otevřena v Armádním muzeu Žižkov.
Při příležitosti zahájení výstavy se také časopisu Historie a vojenství dostalo uznání z úst samotného prezidenta republiky Miloše Zemana. Ten ve svém zahajovacím proslovu vzpomněl na roky před zvolením do funkce, které trávil na Vysočině: "Dostával jsem tehdy pravidelně váš časopis, a musím říct, že to byla také jediná tiskovina, kterou jsem tehdy přečetl od začátku až do konce úplně celou."
Hned v úvodu čísla 2/2014 Historie a vojenství nalezne čtenář rozsáhlou a tematicky překvapivou studii „František hrabě Harrach a Lepold Lojka - šlechtic a jeho řidič“. Jiří Skoupý zde popisuje osudy šoféra, který řídil vůz následníka trůnu v okamžiku atentátu. A také osudy majitele vozu, hraběte Harracha. Jde o poměrně málo známou stránku vztahující se k atentátu, o to přínosnější je celý text. Ten je doplněn i unikátním obrazovým doprovodem, kupříkladu účtenkami z hotelu, v němž hrabě Harrach a jeho řidič v Sarajevu bydleli. Článek také sleduje Harrachovy a Lojkovy osudy po válce.
Na tento materiál navazuje další příspěvek: pochází z pera Branka Bogdanoviće, který je srbským historikem a také vnukem jednoho z atentátníků ze Sarajeva, Vasa Čubriloviće. Branko Bogdanovič se zde věnuje prakticky neznámé kapitole události, a to zbraním, které měli atentátníci k dispozici. V závěru článku se také autor zabývá předmětem z nejdůležitějších: pistolí Gavrilo Principa. Její osudy jsou přitom dodnes nevyjasněné a není známo, kde se pistole nachází.
Osobě Františka Ferdinanda d´Este se věnují i materiály pocházející od historiků VHÚ. Zdeněk Špitálník v textu „Císařův kabát“ popisuje jednotlivé stejnokroje následníka trůnu, které jsou ve sbírkách VHÚ a tvoří největší dochovanou kolekci stejnokrojů tohoto vojáka a politika. Vzhledem k unikátnosti uniforem je jim dán i mimořádný obrazový prostor: snímky zabírají celé stránky formátu časopisu.
Špitálníkův kolega Jan Biederman zase zacílil svoji pozornost na řády a vyznamenání, jejichž nositelem byl František Ferdinand d´Este. Jde o rozsáhlou řadu unikátních faleristických předmětů, autor zde popisuje jejich význam a také okolnosti, za nichž je následník trůnu obdržel.
Materiály vztahujících se k osobě arcivévody pak doplňuje i text Jana Šacha „Poboční zbraně arcivévody Františka Ferdinanda d´Este“. Jsou zde popsány a také náležitě fotograficky představeny arcivévodovy šavle a pušky; ve všech případech jde o skutečné skvosty a vynikající ukázky rukodělné práce. Petr Moudrý z restaurátorského oddělení VHÚ následně v textu „Restaurování zbraní z pozůstalosti Františka Ferdinanda d´Este“ popisuje, jakým způsobem byl některým z těchto předmětů navrácen jejich původní lesk a nejvyšší kvalita.
K éře první světové války se vzdáleněji váže i studie historika VHÚ Jindřicha Marka „Pražské barikády – labutí píseň československých legionářů.“ Účastníci bojů z první světové války, českoslovenští legionáři, byli v období druhé světové války již „muži v letech“, přesto se však aktivně zapojili nejen do druhé odboje, ale sehráli i významnou roli při povstání v květnu 1945.
Zajímavé osudy letce Karla Fristche (1895-1968) zachycuje v obsáhlé biografické studii Jiří Rajlich. Fritsch, který byl znám i pod počeštělým jménem Karel Frič, byl především vynikajícím zalétávacím pilotem pražské továrny Avia, byl rovněž vítězem známého závodu turistických letadel Coppa d´Italia, proslavil se i coby pokořitel leteckého národního rychlostního rekordu. Rajlich ovšem zmiňuje i méně známé skutečnosti – například se zaobírá Fristchovou životní cestou v rakousko-uherském letectvu a také popisuje snad nejméně osvětlenou kapitolu: pilotovu špionážní aféru, po které byl dokonce československými soudy v druhé půlce 30. let odsouzen.
Z informačněji laděných materiálů v závěru časopisu jmenujme například stať Zdeňka Polčáka věnující se právě otevřené výstavě V zákopech První světové války v Armádním muzeu Žižkov, případně materiál Tomáše Kykala o on-line přístupných tištěných pramenech k válečným ztrátám rakousko-uherské armády v první světové válce. Také čtenář nalezne materiál o Skotském Národním válečném muzeu či recenze knih s vojenskou tematikou, které v poslední době vyšly.
Časopis Historie a vojenství vydává Vojenský historický ústav Praha, číslo 2/2014 vyšlo v těchto dnech a výtisky v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích, případně přímo ve Vojenském historickém ústavu Praha – v Armádním muzeu Žižkov.
RED