Posádkové muzeum Vyškov – Stálá expozice I, Velitelství výcviku-Vojenské akademie Vyškov

Posádkové muzeum Vyškov – Stálá expozice I, Velitelství výcviku-Vojenské akademie Vyškov

19. 01. 2021

Vyškovská expozice „Hranických akademiků“ se nachází v uzavřeném vojenském objektu, v 1. patře velitelské budovy Velitelství výcviku – Vojenské akademie ve Vyškově a není určena veřejnosti. Svým zaměřením slouží především k výuce vojenských dějin, ale konají se zde rovněž nejrůznější slavnostní vojenské ceremoniály.

Expozice vznikla ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha a přináší průřez historie československé a české branné moci 20. století se zřetelem na vojenskou historii Vyškovska.

Expozice, jejíž charakteristickým znakem je velké množství unikátních sbírkových předmětů, je chronologicky členěna po jednotlivých historických obdobích. První panely seznamují návštěvníky s Československými legiemi a jejich návratem do vlasti, výstavbou vojenského školství, včetně dějin Vojenské akademie v Hranicích.

Opominuty nejsou ani události spojené přímo s vyškovskou posádkou. Je například vzpomenuta nedaleká obec Račice, jejíž zámek se stal hlavním místem velitele a štábu během mobilizace v roce 1938. Expozice rovněž připomíná výstavbu prvorepublikového opevnění či 2. pluk útočné vozby dislokovaný ve Vyškově. V sekci věnované událostem 2. světové války jsou zachyceny osudy československých pilotů RAF nebo československé jednotky zformované v SSSR. Je zmíněno i působení německých výcvikových a vzdělávacích jednotek (škol, kurzů) v průběhu 2. světové války ve Vyškově.

Panely s poválečnou tématikou mapují vstup Československa do Varšavské smlouvy, období a úlohu ČSLA, rok 1989 jako historický mezník celé společnosti či rok 1993 spojený se vznikem samostatné České republiky a také AČR.

Výraznou kapitolu v expozici připomíná panel, jenž vojáky vrací do jejich studentských let.  Do roku 1972 se datuje vznik Vysoké vojenské školy Pozemního vojska kpt. Otakara Jaroše, později gen. Ludvíka Svobody, jež tvořila páteř vojenského rezortního vzdělávání až do roku 2004.

Závěrečná část expozice je zaměřena na oblast zahraničních operací AČR, vstupu ČR do NATO a představení schopností současné armády.

Část expozice, která byla otevřena v roce 2010 při příležitosti 75. výročí zahájení přípravy personálu resortu obrany v posádce Vyškov, přináší informace o přilehlému Vojenskému výcvikovému prostoru (VVP Březina) a jednotlivých útvarech, jednotkách a zařízeních dislokovaných v posádce Vyškov, ať už v minulosti nebo současnosti. O stručné historii vojenského školství ve Vyškově si můžete přečíst více ZDE.

 

Velitelství výcviku – Vojenská akademie Vyškov

Adresa: Velitelství výcviku Vojenská akademie Vyškov, Víta Nejedlého, Vyškov 682 01

www: https://www.vavyskov.cz

e-mail: info@vavyskov.cz

Kontakt:  973 450 582, 724 071 147

Facebook: https://www.facebook.com/InfoVeVVA

 

Aktuálně



Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

09. 02. 2026
Před 90 lety vzniklo ve Spojených státech pozoruhodné protiválečné hnutí, které pomocí…
V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…
Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

05. 02. 2026
Expozice Leteckého muzea Kbely jsou sice pro veřejnost uzavřeny, v muzeu i…
Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

02. 02. 2026
Ministr obrany Jaromír Zůna dnes v doprovodu ředitele Vojenského historického ústavu Praha…
Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

02. 02. 2026
Americký astronaut Stephen G. Bowen, který strávil 227 dní na oběžné dráze…